S koncem roku roku 2016 projevilo několik dalších lidí zájem mít tracker na palubě, proto jsem začal přemýšlet, jak postavit více kusů v pěknější, neřkuli profesionální podobě.
Množství kódu a jeho složitost narůstala, uz nestačilo nejen 8kB ale ani 32KB FLASH. S 1000 bajty RAM by se jestě dalo přežít, nicméně se začaly projevovat různé těžko odhalitelné problémy – především občasné memoryleaky následované očekávanými restarty od watchdogu. Bylo načase „po letech“ opustit Atmel a přesunout se někam, kde lze kód debugovat jinak než jen primitivnímy výpisy do sériové konzole.
Vznikla destička založená na mocném 32bitovém mikrokontroleru STM32, konkrétně STM32F042 – 32 stále ještě snadno pájitelných nožiček, 64kiB FLASH, 32 kiB RAM, až 48MHz, prostě dokonalost sama a hlavně.. Didaktik hadra. Do chvíle než začalo být 64k FLASH málo.
Po dlouhém hledání, uvažování a porovnávání jsem vybral už větší, výkonnější, dokonalejší, (atd.) STM32L152. Jedná se low power mikropočítač (což se v při napájení hodí), 128kiB FLASH, 32kiB RAM, ovšem už se 48 značně menšími a hůře pájitelnými nožičkami.
Během ledna a února 2017 jsem v Kicadu jsem nakreslil dokonalé schéma, v pcbnew jeste dokonalejší layout, poměřil velikosti všeho, co jsem měl k dispozici, objednal a čekal. Jakmile tišťáčky dorazily, jal jsem se objednávat součástky. Ten den bude vepsán do historie, protože milý pan Farnell, který je (L151ky) měl až do onoho rána skladem v nepřeberném množství mi volal, že již nejsou a backorder je na 6 mesíců a jestli je chci objednat (= asi vyrobit).
A nastala (hardwarová) panika, protože jsem v tu chvíli potřeboval sehnat IC, který by měl naprosto totožný footprint, který by seděl na již vyrobené a z poličky se pěkně zubící tišťáky. Naštěstí nejsou soudruzi z STM až tak úplně hlůpí, takže jsem mohl dosud neosazenou díru vyplnit (zdá se všudepřítomným) F103.
A nastala (i softwarová panika), protože F042 je architektura Cortex-M0, zatímco F103 je Cortex-M3. Takže je potřeba přepsat všechny knihovny aby správně zacházely s registry, sběrnicemi a kdoví čím ještě té či oné zpropadené architektury. Tomu se říká dvojí naběhnutí si na widle.
Navíc je březen, začíná sezóna a na všechno je tak málo času..