Na přelomu dubna a května se už pomalu schylovalo k bombastickému úspěchu – první tišťák (z deseti) byl osazen, rozfungován a dokonce zaletěn jedním okruhem ve Foxovi. Zbýval poslední krok ve vývoji, který se však ukázal být tím, který měl být jako první – do jaké krabičky tracker zapouzdřit?
Úchyty na pcb byly navrženy především pro uchycení protiváhy antény ze spodní strany desky. Rozměry se nevejdou do žádné známé a dostupné krabičky, případně existující krabičky jsou buď strašlivě hamatné (rozuměj velké a ošklivé), nebo neskutečně drahé (a pořád taky veliké / tlusté, e.g. Fischer elektronik AKG 55 24 xx – tu jsem koupil a ne, není to ono).
Čirou náhodou šel kolem kamarád Laďa a ríká – „Vole, co řešíš, já ti ji vytisknu!“ A tak jsme začali pasovat destičku trackeru do krabičky ze 3D tiskárny.
Naproprvé to nebylo úplně ono, ladili jsme materiál (PLA nebrat, ABS, ASA, později i experimentálně PETG) a hlavně způsob, jak držet odděleně tišťák od kovové protiváhy, aby se na desce nic nezkratlo. Zároveň bylo i potřeba krabičku nějak zavřít, k čemuž sloužily tři dvojky šroubky vykuchané z ukořistěné kamery k mikroskopu. Šedý ASA (acrylonitrile styrene acrylate) se rychle chytil jako kvalitní a vysokým teplotám odolávající materiál a tak první dvě krabičky létají v této podobě.
Boj byl taky sveden s anténou. GPS modul je na desce připájen naležato a měl by směřovat nahorů k obloze, potažmo vesmíru. Proto musí být krabička umístena GPS anténou ve stejné poloze („obrázkem nahoru“, ve starších verzích obrázkem dolů – je to tam napsané). Anténa OGN rádia by však zase měla být polarizována stejně jako anténa přijímačů, takže svisle – je potřeba sehnat anténu s kloubem.
To se mi podařilo až po téměr roce hledání, čirou náhodou při návštěvě Ampéru 2017, kde vystavovatelé nechtěli pochopit, že si ji chci odnést již dnes a ne ji objednávat někde z eshopu a čekat na ni týden..
Ale je dokonalá, no ňi? 🙂