Dlouho jsme se neviděli, no ňi? Celý měsíc jsem totiž pracoval na změnách na tišťáku (jajaj), objednával součástky, třídil je, dohledával další, o kterých jsem ani neveděl, že mi chybí, pájel je, a nakonec tisknul krabičky a nálepky. A to všechno jen proto, aby bylo během závodů veselo i na zemi.
Postavit hromadu krabiček není jen tak, ale stejně tak důležité je i jejich důkladné vyzkoušení. Proto jsem s nimi jezdil kolem komína i okolních okresech jak vzteklý. A hlavně k večeru, kduž padla tma, tak to muselo vypadat jako když jedou hasiči, když celé auto blikalo všemi barvami, převážně modře.
Po úspěšném otestování všech krabiček bylo načase jim postavit nový domov.
No není to paráda? Ibišku, dobrá práce, fakt že jo! 🙂